více zde

MUDr. Štefánia Ebenová. Ph.D. a Mgr. Aneta Gutwirtová Vás seznámí jak s odbornou náplní studia, tak Vás provedou studiem po stránce organizační.Máte-li o informační webinář zájem, prosím přihlaste se a zadejte svůj email, na který Vám bude den předem zaslaná pozvánka k připojení v Google Meet ( Vy můžete pozvánku otevřít v libovolném prohlížeči ).

https://www.tcminstitut.cz/pro-verejnost-102/infoden-formou-webinare-23-11-2021_694

Stav zdraví a nemoci chápala dřívější společnost trošku jinak než jak to vidíme dnes. Neměli k dispozici žádné tabulky, škály, definice, které by vypovídaly o zdravém a nemocném organismu. Nemoc v zásadě brali jako stav nerovnováhy v organismu, disbalanci koloběhu energie. 

Pokud je člověk zdravý, energie koluje po těle volně, yin a yang si jsou téměř rovny. Je v zásadě v pořádku, že energie mezi polaritami osciluje a ne vždy jsou jin s jangem v přesném poměru 1:1.  Jemné kolísání organizmus ustojí. Pokud bude vystaven nerovnováze po určitý čas a energie se tak přiblíží k jednomu z pólů, „regulační mechanismy“ zareagují a zdravý organismus navrátí zpět do rovnováhy. Při oslabeném organismu regulace nemusí přijít, a tak může vzniknout nemoc. 

Z počátku se nemoc u pacienta nemusí nijak projevit. Objektivně nikdo nic zvláštního nepozoruje, mnohdy ani sám pacient. Pokud se však podrobí pravidelné kontrolní prohlídce, lékař již může rozeznat o jakou příčinu dané nemoci jde. Na povrchu těla ještě není nic vidět, ale změny se již dají zaznamenat např. na pulzu nebo jazyku. Pacientovi byla dříve většinou doporučena změna životosprávy, dietní opatření či pravidelné zdravotní cvičení – qi gong nebo nahřívání (moxování) určitých míst na těle. 

„Tam kde je bolest, je hlad tkáně po energii.“

Často se v dnešní době mezi pacienty setkáváme s tím, že se z pohledu moderní medicíny nic patologického neprokáže. Laboratorní hodnoty vycházejí negativně, odběry a jiná vyšetření jsou v pořádku. I přesto se jedinec necítí dobře ve svém těle. To je pravděpodobně dáno zprůměrovanými laboratorními hodnotami, které jsou získané z velkých souborů jedinců. Tyto hodnoty neodrážejí individualitu jedince.

V této situaci má tradiční čínská medicína nenahraditelné zastoupení. Dokáže zachytit drobné nuance, již na samém počátku onemocnění. Když moderní medicína nemá pacientovi co nabídnout, může alternativní léčba mnohdy přispět k uzdravení. 

Teorie orgánových systémů se v tradiční čínské medicíně pojí s konceptem pěti elementů a vitálních substancí, které vyživují naše tělo. Než si vysvětlíme, co vlastně Zang – Fu systém znamená, uděláme si malý výlet do historie a řekneme si, jak vlastně došlo k pojmenování Zang a Fu. 

Ve staré Číně byly pitvy zakázány, jediný způsob, jakým dávná společnost získávala informace o anatomii a funkčnosti lidského těla, byly veřejné popravy. Být katem bylo v tehdejší době velice vážené povolání. A právě kati si povšimli, že vnitřnosti lze rozdělit na dva hlavní typy. První typ tzv. Zang orgány neboli plné orgány jsou velice choulostivé. Mohou být při sebemenším nešetrném zacházení porušeny s významnou ztrátou krve. Druhý typ orgánů není tak citlivý. Když je kati nařízli, neteklo z nich tolik krve jako z prvního typu, byly duté, proto je pojmenovali duté orgány tzv. Fu orgány. 

Zang orgány jsou označovány jako plné, uloženy hluboko v těle a pro lidský život tak naprosto nezbytné. Jedná se o orgány, které nám zajišťují základní životní funkce. Fu orgány nejsou uloženy tak hluboko a pokud dojde k jejich poranění, člověk může přežít. Plné orgány se řadí k jinu a duté orgány k jangu. 

Tradiční čínská medicína znala z počátku 10 orgánů. Až později se k nim přidaly další dva. Bylo to 5 Zang orgánů: srdce, slezina, plíce, ledviny a játra, které jsou jinové. A 5 jangových orgánů Fu: žaludek, žlučník, tenké střevo, tlusté střevo a močový měchýř.  O těchto orgánech neměli Číňané přesné informace, avšak jejich základní představa byla správná. Například již dávno před naším letopočtem věděli, že srdce funguje v lidském těle jako pumpa a popohání krev. O krevním oběhu tak měli alespoň tušení a základní informace (pro porovnání, v Evropě k tomu došlo až díky lékaři W. Harveymu za doby třicetileté války). V pozdější době k těmto orgánům přibyly ještě další dva: perikard („obal srdce“) a „trojitý zářič“. Orgán „trojitý zářič“, trochu tajemný, z pohledu moderní medicíny neznámý. Svojí činností by se dal připodobnit funkčnímu okruhu.

Již jsme se v textu zmínili, že anatomické představy o orgánech ve staré Číně neodpovídaly úrovni dnešních znalostí. Čínští lékaři se tak více než strukturou orgánů, zabývali jejich funkčností. 

Srdce, císař lidského těla
Srdce jako „vládce“ řídí a hlídá všechny orgány v těle. Již staří Číňané věděli, že srdce má na starosti krev a je hlavní silou krevní distribuce. Kromě oběhu má na starost i cévy, jejich kvalitu, pružnost a průchodnost. Srdce patří pod prvek ohně, který je horký a šlehá nahoru. Jeho úkolem je ohřívat, vysušovat, a řídit tepelnou regulaci. 

Srdce je sídlem psychiky, emocí a lidského vědomí, vládne ostatním orgánům. Hlavní emocí srdce je radost. Další jeho funkcí je vliv na temperament, dlouhodobou paměť a spánek. 

Podle barvy pleti na tváři je možné zhodnotit stav srdečních funkcí. Pokud je bledá, odkazuje na nedostatek srdeční energie. Srdce má vztah k jazyku, neboť k němu vede jedna ze spojek akupunkturních drah. 

Patologické stavy, které se týkají srdce se z části shodují s našimi představami z moderní medicíny. Patří sem funkční poruchy spojené s palpitacemi, poruchami srdečního rytmu a taktéž potíže spojené se spánkem. 

Slezina, správce sýpek

Slezina společně s žaludkem řídí trávení. Z pohledu čínské medicíny přepravuje a přeměňuje potravu (i tekutiny). Slezina ovládá krev, má za povinnost držet krev „pohromadě“ (v cévách). Další její funkcí je držet orgány na svém místě.  Slezina obhospodařuje končetiny a hlídá stav svalstva. Pokud je energie sleziny nedostatečná, rty jsou bledé. Emocí sleziny je přemýšlení (přemítání). 

Nejčastějšími klíčovými patologickými příznaky je: únava se zhoršením po jídle, řídká stolice, chladné ruce, nohy a nos, závratě po postavení. 

Plíce, kancléř císařského dvora

Plíce jsou nazývány kancléřem, tedy nejvyšším správním úředníkem hned po vládci. Plíce řídí dýchání a jsou zdrojem energie, kterou distribuují do celého organizmu. Číňané vypozorovali i určitý vztah plic k ledvinám, což můžeme dávat do souvislosti se vznikem některých typů otoků. Plíce mají na starosti pokožku, ochlupení a hlas. Emocí plic je smutek (zármutek). 

Patologické stavy, které souvisejí s plícemi se týkají převážně horních a dolních cest dýchacích jako např. dušnost, kašel a dále již zmiňovaná kožní onemocnění (včetně alergických). 

Ledviny, kořen života

Ledviny jsou kořenem života a zdrojem tzv. prenatální energie. Je to energie, která nám byla dána do vínku, ta, o kterou jsme se nepřičinili. V ledvinách se uchovává energie po našich předcích tzv. energie Jing. Měli bychom se řídit pravidlem: „Žij tak, aby sis trochu uložil než trochu vybral“. Když si budeme tvořit energetický přebytek, který budeme ukládat do ledvin, tak budeme žít dlouho a radostně. Když každý den ale utratíme trochu více než vyděláme, tak začne ubývat naše ledvinová esence a rychle zestárneme. Esence Jing je původcem lidského organismu, umožnuje reprodukci, napomáhá růstu a vývoji, doplňuje krev a je kořenem obranné energie. 

Všem již známo, že ledviny řídí vodu a rozdělují ji ostatním orgánům. Dále pomáhají plicím při nadechování. Na kvalitu ledvin ukazují zuby, kosti a vlasy. Jejich smyslovým orgánem jsou uši. Hlavní emocí ledvin je strach. Ledviny nám ovlivňují krátkodobou paměť a učení. To, jakou máme vůli a výdrž souvisí právě s nimi. 

Patologický stav ledvin se projevuje poruchami močení či bolestí beder a kolenou. 

Játra, armádní generál

Ve staré Číně věděli, že játra jsou orgánem, který vykonává důležité funkce v souvislosti s krví a dalšími tělními tekutinami (o chemických dějích v játrech nemohli mít ani potuchy). Dále bylo známo, že játra řídí průchodnost (prvek dřevo= expanze, proudění) a to jak fyzickou (trávení, koloběh energie a krve, koloběh dalších tělních tekutin, menstruační cyklus) tak psychickou (duševní a emoční pohodu). Játra uchovávají a řídí spotřebu krve, když se člověk hýbe, krev jde do drah, když je v klidu, jde do jater (Wang Ping; dynastie Tang). Mají-li játra dost krve, nohy mohou chodit, ruce se hýbat a prsty uchopovat (Huang Di Nei Jing Su Wen).

K okruhu jater patří žlučník, vazivo, šlachy, klouby a svaly. Dobrý stav jater poznáme na nehtech. Smyslovým vývodem jater jsou oči. Jaterní emocí je hněv. Nejčastější patologické stavy jater se projevují bolestí hlavy, nervozitou a podrážděnosti, zhoršením příznaků před menstruací (PMS), choroby spojené s očními poruchami. 

Tenké střevo, výběrčí přebytků

Tenké střevo pomáhá řídit oddělování čistého (energie) od kalného (nestrávené zbytky z potravy). Již dříve Číňané věděli, že je součástí trávicího systému a že pomáhá v přeměně potravin na užitečnou energii. 

Patologické stavy se týkají převážně poruch zažívání jako je nadýmání či bolesti břicha.

Žaludek, správce sýpek

Žaludek přijímá a zpracovává potravu. Mezi orgány Fu má výsadní postavení. Upravuje potravu pro slezinu. Ta pak rozhoduje, co je dobré si nechat a čeho se naopak zbavit. Žaludek nejprve rozmělní potravu pomocí žaludečních šťáv a slezina začne analyzovat, co kam rozešle. Oproti slezině, žaludek řídí klesání energie. 

Patologické stavy tohoto orgánu jsou vesměs spojeny s trávicími potížemi. 

Tlusté střevo, správce nad stokami

Tlusté střevo má na starosti vyměšování zbytků potravy, částečné vstřebávání vody a tvorbu stolice. Patologické stavy, které souvisejí s tlustým střevem je zácpa a průjem. Tlusté střevo má vliv na svůj sdružený orgán, plíce. Proto se při zácpě můžou dostavit potíže dušnosti a kašle. 

Močový měchýř, správce nad vodními nádržemi

Močový měchýř řídí uskladňování a vylučování moči. Je pod nadvládou ledvin (vylučování moči je řízeno pomocí ledvin). Patologie močového měchýře jsou především spojeny s močovými cestami (nadměrné močení, inkontinence, bolestivé močení, retence moči). 

Trojitý zářič, správce nad vodními kanály

Tajemný orgán trojitý zářič není kam přiřadit a nejedná se o orgán v pravém slova smyslu. Trojitý zářič nemá tvar. 

Existují 2 názorové skupiny: původní názor zní, že trojitý zářič je beztvarý orgán, který představuje 3 počáteční místa vzniku energie. Druhý názor, pozdější už pojímá trojitý zářič jako hmotný orgán. Někteří jim míní pohrudnici a pobřišnici, jiní celou břišní a hrudní dutinu. Byl tím patrně míněn funkční okruh, který se rozděloval na 3 jednotky: horní, střední a dolní zářič. Jeho funkcí je přepravovat energii a tekutiny. 

Horní zářič je jako mlha, zaujímá oblast přibližně od bránice nahoru. Horní zářič je dutina hrudní, která souvisí s činností plic a srdce. Střední zářič je jako bažina. Je to místo mezi pupíkem a bránicí. Souvisí s trávicími procesy spojenými s činností sleziny, žaludku (a anatomicky jater a žlučníku). Je místem, kde se potrava přetváří v energii. Dolní zářič je jako kanál. Nachází se mezi pupíkem a pánevním dnem. Funkčně souvisí s vylučováním a je tak spojen s ledvinami, tenkým a tlustým střevem, močovým měchýřem (funkčně s játry a žlučníkem).

Vzhledem k tomu, že trojitý zářič podporuje roznášení energie a přepravu tekutin po celém těle, projevují se jeho poruchy různými stagnacemi v podobě nadýmání, pocitů plnosti, vodnatých otoků apod. Onemocnění horního zářiče je provázeno kašlem a pocity dušnosti. Poruchy středního zářiče vedou k zažívacím potížím: nadýmání, zácpa, kručení ve střevech, průjem. Pokud není v pořádku dolní zářič promítá se to negativně ve funkci močení: zástava močení a krev v moči; vyprazdňováním. 

Žlučník, cenzor lidského organizmu

Žlučník je odpovědný za skladováni žluče a její vylučování. Tím pomáhá trávení, alespoň z pohledu čínské medicíny. Číňané, kteří přirovnávali žlučník k „cenzorovi“, mu přičítali vlastnosti jako je rozhodnost a schopnost překonávat stresové okamžiky v našich životech. Žlučník tedy řídí rozhodnost a kuráž. 

Osrdečník, strážce císaře

Stejně jako je císař obklopen prostředníky, kteří jej chrání, musí i srdce být obklopeno zástěnou v podobě osrdečníku. Mluvíme-li o průniku škodliviny do srdce, znamená to, že patogen prostoupil osrdečníkem. Osrdečník tak představuje ochranu a bariéru před vnějšími patogeny. V určitých případech s poruchou perikardu souvisí i některé poruchy psychiky jako je zmatenost, poruchy vědomí apod. 

(Zdroj: ANDO, Vladimír. Klasická čínská medicína: základy teorie. 6. české vydání. Hradec Králové: Svítání plus, 2014. ISBN 978-80-86601-28-1.)